On-line táborové zpravodajství aneb BUĎTE V OBRAZE!

Chcete vědět, co jsme měli dnes k táborovému obědu? Jak se vaše dítko soustředí při rozdělávání ohně nebo nadšeně pomáhá v táborové kuchyni? Zkontrolovat na fotkách, jestli nosí v dešti holínky? Chcete nasát naši táborovou atmosféru, i když jste zrovna v Teplicích? Pak sledujte naše zpravodajství!!

On-line táborové zpravodajství je jedinečná služba pro rodiče a kamarády dětí, které jsou na našem táboře. Každý den vkládáme na stránky popis nedůležitějších událostí, legrácek, soutěží a vůbec všeho, co se nám za táborový den přihodí.

Den čtrnáctý-pátek

Dnes ráno jsme zničili poslední zbytky černých rytířů, kteří se nebezpečně přiblížili k hradu. Po udatném souboji se Vavroslav konečně rozhodl o vítězství Žloutkofa. Druhé místo obsadil Červený trpaslík a království Modrého slunce vybojovalo třetí místo. V tomto pořadí se také týmy vydaly pro poklad. Odpoledne jsme si všichni zabalili a teď už paříme na závěrečné diskotéce.

Podrobnosti o příjezdu najdete na úvodní stránce.

 

Den třináctý-čtvrtek

Dnes se rozpoutaly poslední boje o výhru celotáborové hry. Tolik jsme toužili získat další informace o problémech našeho pana krále, že jsme se dopoledne utkali se všemi jeho poddanými ve hře zvané čtverec. Snažili jsme se uzmout co nejvíce věcí, které bedlivě střežili. Posíleni ovocem jsme se ještě vydali do okolních lesů na jednu z posledních procházek. Pak už následovala Jiřinky úžasná svíčková a polední klid.

Odpoledne museli všichni projít nebezpečným pralesem plným nástrah. Zajal nás zlý čaroděj, velcí pavouci nám snědli boty, nebezpečné náboje potřebné k sestřelení hnízda strak některé z nás dokonce oslepily. Cílem této etapy bylo naučit se spolupracovat a získat tak poslední potřebný řád, abychom se dostali ještě blíže k Vávrburgu. Poté jsme dali dohromady všechny své poznatky a informace a konečně jsme rozkryli tajemství králových problémů.

Po večeři (chléb s vajíčkem a zeleninou) byly Vavroslavovi předneseny naše návrhy, jak jeho království zachránit. Které rady si ale vybere zatím stále nevíme. Nyní už jen doufáme, že se nám zítra podaří zničit poslední černé rytíře a vstoupit do hradu.

 

 

Den dvanáctý-středa

V království krále Vavroslava to doslova vře – všechna sousední království stojí před branami Vávrburku a je otázkou několika málo hodin, kdo první vstoupí do Vávrburgu a krále vysvobodí a převezme tak jeho korunu. 

Dopoledne jsme se rachle zbavili loupání brambor, ze kterých Jiřinka vykouzlila úžasné plněné bramborové knedlíky se zelím a vrhli se na deskové hry s vedoucími. Za každé vítězství jsme získali zlaťák a informaci pomahájící rozluštit záhadu Vávrburgu. 

Během poledního klidu nás navštívila kontrola z Ministerstva Školství, se vším byla naprosto spokojená a odjížděla se slovy, že takhle klidné děti dlouho neviděla, čemuž se moc nedivíme, protože jsme všichni odpočívali na spacácích ve stínu pod třešní uprostřed tábora a výjimečně klidní opravdu byli:-)

Odpoledne proběhla skvělá etapa KÓDY, kdy jsme v lese nad táborem hledali karty s jmény obyvatel Vávrburgu a složitými kódy. Na každou kartu jsme se museli po nalezení podepsat a zapamatovat si sedmimístný kód, který jsme museli nahlásit hlídce v táboře, která nám až poté podpis potvrdila a připočítala body. Žloutkof bezpečně převálcoval ostatní království a z výhry byl nepříčetně nadšený. 

Po rybích prstech k večeři jsme rozjeli táborovou diskotéku mezi stany a máme dokonce posunutou večerku. Momentálně se celým táborem rozléhaji Kabáti a všichni k tanci přifali i sborový zpěv, takže si dokonale užíváme. 

Tábor se krátí a my se těšíme na poslední 2 soutěžní dny.

 

 

Den jedenáctý

V noci se okolo nás přehnala bouřka, která byla naštěstí úplně neškodná. Do rána pršet nepřestalo a nám se vůbec nechtělo ze stanů. Po snídani jsme se všichni přesunuli do hangáru a shlédli film Kouzelá chůva. Hangár má velkou výhodu – když jsme v něm všichni, krásně se zafuní a je v něm vyloženě útulno.

Během poledního klidu jsme všichni byli prý jak z divokých vajec a proto jsme hned po jeho skončení vyrazili do Hrádku na poslední návštěvu civilizace. Procházka se vydařila, protože přestalo pršet a k večeři (špagety s kečupem a sýrem) jsme dorazili už suchou nohou a bez pláštěnek.

Po večeři jsme měli připraven skvělý program – hru Průjem. Jde o klasickou běhací hru v lese, kdy se každý snaží propašovat přes střežené území doklad o tom, že a záchodě ( kýbl v lese) zaplatil. Cestou se ho snaží chytit Průjmy – vedoucí a chycenému seberou toaleťák – život. Pokud někomu docházejí životy , musí se vydat hledat Zácpu, která jediná na průjem platí a vydává toaleťák navíc. Každý průjem měl navíc naprosto děsivý název a tak jsme běhali o sto šest, až si vedoucí stěžovali e je nemožné nás vyfotit.

Teď se malí již uložili a větší děti hrají slovní fotbal s vedoucími v altánu a všichni napjatě hledíme k obloze, protože zítra nás čeká etapově velmi důležitý den.

 

 

 Den desátý

Král Vavroslav začíná doufat v záchranu svého království. Řády, které potřebujeme k vstupu za jeho brány, totiž postupně získáváme a třeba Království Modrého slunce je již před branami Vávrburgu - chybí mu jeden řád, takže se zítra bude v celotáborovce určitě snažit.

Dopoledne jsme se opět věnovali baseballu a oddílovým hrám, mnozí z nás se již v odpalování opravdu zdokonalují. Dívky objevily v prastaré věži nad táborovou kuchyní starou tajnou sadu věštících karet a všechen volný čas věnovaly nadšeně společně s vedoucí Zuzkou nahlížení do budoucnosti. Před obědem jsem ještě stihli štafetovou rychloetapu a Žloutkof a Modré slunce si doplnily chybějící řády.

Na polední klid nám vedoucí rozdali každému časopis ABC, a my jsme číslo věnované upírům nejprve důkladně prostudovali a poté nacvičovali scénky inspirované jakýmkoliv článkem v tomto parádním časopise. Po večeři jsme pak scénky předvedli před přísnou královskou porotou a bojovali o další body do celotáborovky. Červení byli ocenněni nejvyššími čísly a oddychli si, protože náskok ostatních dvou týmů se začínal zvětšovat. Potěšil nás také popcorn v lavorech, který každý tým pro posilnění a zahnání nervoziti obdržel.

Je stále krásně, vše nám proschlo a my se poctivě mažeme krémy na opalování i repelenty.

 

 

 Den devátý

Neděle na Vávrburgu proběhla v ryze relaxačním duchu. Dooledne jsme po včerejším soutěžním dni vyrazili všichni na procházku, kterou jsme si opět okořenili oblíbenou hrou Brtníci aneb Zavěs se na strom a vydrž. S jistou lehkostí jsme se po obědě (vývar s kapáním, brambory s vepřovým plátkem a okurkovým salátem)  rozloučili se všemi návštěvami a po vydatném poledním klidu jsme konečně vyrazili k vodě.

V bazénu spřáteleného penzionu jsme se nejprve po oddílech náležitě vydováděli a pak následovala etapa - soutěž mezi třemi královstvími. Soutěžili jsme v přehazování balónku nad bazénem, rychloplavbě v kruhu a rukávcích a velcí kluci nakonec na dně bazénu hledali ztracenou rytířskou helmu (miniaturní kopii). Vyhrál Žloutkof, kterému se daří již druhý den a proto si brousí zuby na korunu Krále Vavroslava. Ale nebudeme předbíhat.

Krupicová kaše k večeři některé potěšila, ozvaly se však i takové hlasy, že strava pro rytíře vypadá jinak. Kdo chtěl, dojedl se rohlíkem. Nádherný večer umocnil magický západ slunce nad královstvím Vavroslavovo a našimi stany a my jsme se rozhodli už jen uzavřít línou neděli u ohně, kde jsme si opekli zmiňované rohlíky a slupli je s kečupem či hořčicí.

O zábavu u ohně se postaral Vojta Řehák, který dokázal vysvětlit celému táboru hru Městečko Palermo a úspěšně ji i vedl, děti byly nadšené a my dospělí také. Teď už celý tábor chrní a všichni se těšíme na druhou půlku tábora.

 

 

Den osmý

Nad Vávrburkem se v sobotu objevilo sluničko a hned od rána nám všem bylo jasné, že den můžeme proběhat celý bez obav z deště. Dopoledne jsme se přemístili do lesa,ve kterém ještě neprobíhala žádná královská hra a proto bylo o to víc dobrodružnější, když jsme v něm hledali faunu a flóru podle nápověd na kartičkách připnutých na stromech. Soutěžili jsme opět 3 království mezi sebou, takže boj byl nelístostný, opravdu 2 hodiny všichni běhali a hledali dlouhý seznam všeho možného - od maliny za 1 bod, přes sojčí pírko za 13 až po bonusovou žábu za 20 bodů. Položek bylo skoro 30 a občas jsme se museli poradit, jak vlastně vypadá jehličí jedle nebo chrobák.

Odpoledne jsme zapojili rodiče-návštěvy do hry čtverce. Každé království dostalo šachovnici se 100 barevnými poli. Jednotlivá pole skrývala 1 písmenko, které jsme získali po splnění sportovního úkolu u vedoucích rozmístěných po louce. V tajné zprávě se nám pomalu začala rýsovat slova a my jsme věděli , že jde o čas, neboť další řád mohla získat opět jen dvě království. Žloutkof, Modré slunce i Červenej trpaslík jsou velmi vyrovnaní v celotáborovém boji a tak se snaží vždy naplno, všichni chtějí totiž jako první postoupit z kraje do podhradí a z podhradí do Vavroslavova království a k tomu jsou řády jednoduše nezbytné. Zakódovaná  zpráva nás nasměrovala na královskou kuchářku Jiřinku a po sdělení hesla "Smrt černotě" jsme dostali vytoužený řád.

Po večeři se otevřely brány "Středověkého kasína" - šašek Gula, rytíři David á Péťa, kat Pípa, služebná Kamča, princezna Zuzka a pekař Jéňa se vrhli na hazard a otevřeli svá kasína, ve kterých se nás snažili obehrát o táborové peníze. My jsme však byli úspěšnější a štěstí nám přálo, proto jsme mohli penízky utrácet v obchůdku se sladkostmi a dárkovým zbožím, který si otevřela naše červeno-černá pážata Kačka s Markétou. Vše jsme úspěšně utratili (největší zájem byl o gumové hady) a spokojeni padli, protože sobota byla opravdu náročná.

 

 

 

Den sedmý

Dnešní den jsme se probudili do lezavého počasí a tak se naši vedoucí moudře rozhodli přemístit se do nížin a strávit den v městském duchu - jeli jsme do Nového Města - hurá! Kromě jasných lákadel, jako jsou hranolky, bonbóny a papírnictví, jsme stihli ještě 2 výstavy na místním zámku a v městském muzeu. Oběd jsme měli v v balíčku, ale mnozí z nás ho vůbec nepotřebovali, neboť si břicha rezervovali výhradně pro sladkosti. Všechny naše táborové slečny (letos máme tábor vskutku rytířský - z 43 dětí žije u Vávrburgu jen 8 holek!) se radostně ujaly malých kloučků a poctivě jim objenávaly v cukrárnách a počítaly zbylé penízky. Po návrtau nám vedoucí rozdali usušené věci a všichni už jsme se nesmírně těšili na pořádné jídlo- vývárek na zahřátí a výtečné "vrabce" s brambrovým kedlíkem a zelím.

Mnozí z nás pociťovali velkou únavu z městského ruchu a tak jsme uvítali večerí program - celotáborové klání v Člověče nezlob se. Ve finálním zápase povzbuzovali odpadlíci a celotáborovým šampionem se stal malý Viktor a svému království vyhrál mnoho Informací a sobě obří lentilky.

Všichni jsme zdraví a je neuvěřitelné, že se nám tábor brzy přehoupne do druhé poloviny.

 

Den šestý

Hned ráno jsme se vrhli na hru Bingo. Zaškrtávali jsme rohy, linie a celé Bingo. Hlavním výhercem se stal Míša Konečný, mnoho dětí ale vyhrálo sladkosti a věcné ceny při mezisoutěžích. Po Bingu jsme ještě stihli mezikrálovský baseballový turnaj  - Iformaci navíc vyhrál Žloutkof.

K obědu jsme měli exkluzivní ovocné knedlíky a po poledním klidu, který nám mírně propršel jsme  všichni po oddílech opustili tábor a soutěžili ve hře Brtníci ( soutěžení v závěsu na strom),  velcí kluci zašli do Hrádku, ale společné měly všechny oddíly jediné: do tábora jsme doběhli těsě před večeří úplně promočení. Vedoucí nám vybrali mokré oblečení a hned roztopilni uvnitř chalupy, kterou používají jako středověkou sušárnu. Všichni jsme se převlékli do suchého a dvojnásobné porce řízků k večeři nás rozehřály.

Večerní program zachránilo opět hagárové kino a zítra se všichni těšíme na celodenní výlet do Nového Města nad Metují a snad i na (podle novověké přepovědi) - slunečnější počasí.Teď ukládáme všechny malé i velké rytíře a trochu krápe, tak snad se vše vyprší přes noc.

 

Den pátý

Budíček byl dnes ráno zaslouženě posunutý, téměř všichni jsme předvedli heroické výkony při noční etapě. Na trase vyznačené svíčkami jsme sbírali veledůležité informace pro svá království. Nutno zdůraznit, že každý šel opravdu sám a bez baterky. Nejmenší rytíři mají evidentně nejtvrdší spánek a nenechali se vzbudit.

Dopoledne jsme se protáhli při sportech na rozlehlých královských pozemcích a odpoledne velmi uvítali klidnější etapu- získávání Řádu zručnosti a bystrých smyslů. Srdce vyráběná protkávanou technikou potrápila zejména starší kluky, ale pro vítězství svého království byli ochotni podstoupit cokoliv. Z ostatních činností měly velký úspěch zkouška čichu, hmatu a kreslení poslepu. Vše nás zaměstnalo natolik, že výtečné rizoto přišlo na řadu až o hodinu později.

V táboře je vše v pořádku, Jéňa Lasička se však nadále úspěšně vyhýbá všem fotoaparátům, zítra už nevyvázne.

 

 

Den čtvrtý-etapa chytrých hlav a statečných srdcí

Dnes jsme se probudili do slunného rána. Po snídani jsme se rychle oblékli, sbalili batůžky a vydali se do Hrádku, kde jsme si každý nakoupili v místní super-vesnické-samoobsluze a doplnili tak zásoby sladkostí a časopisů. K obědu byla výtečná rajská. Ta nám dodala sílu pro běh po okolních lesích, trasa byla značena fáborky a po cestě jsme zapisovali odpovědi na otázky ze všech oborů královských věd. Pro menší byla k dispozici snadnější varianta. Přesto malí rytíři většinou ztroskotali na otázce "jakou barvu má syrový bílek" :-)

Před večeří jsme všichni stihli nabarvit štíty barvou svého království a vyzdobit je ornamenty, výhružnými nápisy a bojovými znaky. Ač jsme měli k dispozici ochranné rukavice, někteří si přibarvili i tepláky, trička a botky...

K večeři byl výtečný smažený květák s bramborem a salátem, tímto chceme poděkovat za sponzorský dar tatínka Brušáka- profi fritézu- přeci jen byl květák z ní luxusnější než z polní kuchyně:-)stejně tak milujeme letošní novinku- pračku (dar členky sdružení Míši Brabcové)- už se nebojíme počůraných spacáků a dětí, které mají všechny tepláky špinavé....

Po večeři a slavnostním nástupu v kostýmech,kde jsme zatleskali vítězům dnešní vědomostní etapy (žluté království) jsme se vyfotili se samotným králem, zasportovali si, umyli se a zalehli o něco dříve,protože nás čeká neklidná noc s bojovou hrou (jen pro statečné dobrovolníky). Za chvíli zapálíme svíčky ve sklenicích podél cesty, u svíček rozmístíme odměny (u blízkých drobné sladkosti, u vzdálenějších věcné ceny a erby statečnosti) , rozestavíme se podél trasy a začneme budit spící táborníky

 

.

 

Den třetí- etapa oheň

Dnes ráno jsme se ihned rozdělili do soutěžních království. Celotáborovkou tak putujeme ve třech týmech: Království modrého slunce, Žloutkof a Červenej trpaslík. Náš úkol byl velmi náročný. Nejprve jsme dopoledne v různých soutěžích získali sirky, třísky, papír, pepo a kameny na oniště, co nejrychleji jsme rozdělali oheň a snažili se udržet ho alespoň hodinu hořet, což bylo velmi zapeklité, neboť pro dřevo se běhalo až do lesa v sousedním království.

Všechny tři týmy zvládly nejen udržet oheň, ale odpoledne jsme v něm i vypálili hliněné mince, za které jsme pak nakoupili ingredinece na královskou lahůdku - hady z těsta na pečené na ohni (v cizích královstvích zvaný trdelník) a pohostili krále.

Mezitím při zatápění vedoucím mírně blafla královská sprcha, což jsme všichni ocenili, neboť se vytvořil přirozený výhled na hvězdy a všichni jsme se shodli, že záplatování není nutné.

Zdravíme domů a hlásíme, že v království vládne skvělá nálada a všichni se zapojují do celotáborové hry, neboť rytířství máme v srdci.

 

 

 

Den druhý- král Vavroslav povolává sousedy

I přes nepříznivé předpovědi nám zde na Vávrburgu po celý den počasí přálo, pořádná přeháňka přišla až teď, když jsou všichni rytíři zachumlaní ve spacácích a spí po náročném dni.

Dopoledne probíhala přehlídka pro krále Vavroslava XIV- všichni v kostýmech jsme se pobavili vystoupením středověkých básníků, šašků a kejklířů, viděli boj muže proti muži a krásné tanečnice. Smutný král se při vystoupení malých všeumělů alespoň trochu rozveselil. Představení vyvrcholilo rozřazením do tří soutěžních družstev- tří království, červeného, modrého a žlutého.

Po obědě (vepřový plátek s bramborem, hrachová polévka, okurkový salát) a po poledním klidu jsme se všichni zapojili do přípravy dřeva na topení v polní kuchyni a v královské sprše, napsali hromadně první dopisy domů a po splnění povinností jsme po oddílech hráli hry v lese. Na večerním nástupu se již rozdávaly první diplomy a oslavili jsme dnešní svátek Jakuba- máme tu 6 Kubíků:-), kterým jsme všichni popřáli a předali jim malé sladkosti.

Navečer si nás všechny svolal náš král Vavroslav. Jednotlivým týmům postupně osvětlil zoufalou situaci ve Vávrburgu a požádal nás o pomoc. Všechna tři sousední království prosbu vyslechla a již zítra se vydávají na celotáborové putování, při kterém budou získávat erby, které jediné mohou otevřít brány Vávrburgu a my tak snad starého a zoufalého Vavroslava zachráníme.

V prvním oddíle, plném velmi malých rytířů, vypukla navečer drobná epidemie prudce nakažlivé stýskavky, kterou jsme naštěstí zahnali pohádkou na dobrou noc. Maminky, nebojte se, poctivě nacházíme ztracené baterky, ešusy a příbory, hledáme zatoulané ponožky, nutíme všechny přioblékat se, asistujeme při zapínání do spacáků, v noci chodíme budit na čůrání, pereme nutné kusy oblečení a vaříme kotle teplého čaje. Všichni jsme zdraví a těšíme se na další dny.

 

 

První den středověké výpravy za záchranou Vávrburgu

Ještě před polednem jsme se díky nestředověkému autobusu v pořádku dopravili do království Krále Vavroslava. To byl náš poslední kontakt s civilizací a teď jsme rozbili tábor poblíž hradu Vávrburgu. Odpoledne jsme se seznámili s rytíři - kamarády v oddíle a obhlídli terén. Někteří z nás neodolali a okamžitě tasili zbroj a začali na louce za táborem trénovat boj zblízka muže proti muži. Po první vydatné večeři (guláš s kolínky) jsme se uchýlili do polního kina, abychom načerpali inspiraci z nejúspěšnějšího středověkého filmu ověšeného mnoha Středo-Oskary Ať žijí duchové. Pak už byl čas jen na zuby a zachumlání se do spacáků - zítra nás čeká první den v kostýmech a konečně uvidíme zdrceného Krále Vavroslava, jenž nás přizval k záchraně království. Všichni zdravíme domů a hlásíme, že bouřka a velké deště nás minuly a teď už několik hodin ani nekáplo.

 

 

První dny v mechu a kapradí

Na zoufalé volání krále Vavroslava a jeho rodiny zareagovaly rytířské rodiny ze širého okolí a sjely se v hojném počtu na královské pevnosti. Všichni dorazili odhodláni k boji a připraveni přinést nemalé oběti, protože před branami Vavroslavova království se šikují Černí rytíři, připravení zaútočit na královskou rodinu.

První den Černé rytíře od útoku zřejmě odradil vytrvalý déšť. My, dočasní obyvatelé království, jsme alespoň měli čas připravit se na nájezd útočníků- dostavěli jsme královskou sprchu, opravili latríny a otestovali bojové vybavení do deště. V neděli dopoledne jsme v Černém lese vyzkoušeli obratnost a hbitost, která se nám bude hodit, v přípravných hrách. Vydatně jsme poobědvali kuře na paprice a doufali, že déšť ustane, protože někteří malí panošové dokázali během dopoledne promáčet všechno oblečení, co měli s sebou. Vzhledem k tomu, že během poledního klidu déšť neustal, jsme se vypravili odpoledne na průzkum do spřáteleného a poněkud lépe vybaveného království "Penzión", kde jsme se vyhřáli a pohráli si. Naštěstí se počasí slitovalo a začalo být pěkně.

Noc byla klidná a dnes už můžeme říci, že na slunci se všechno zdá být veselejší. Ranní slavnostní nástup v kostýmech ukázal, že jsme silná skupina, máme ve svých řadách kromě rytířů, princezen, urozených i neurozených dam dokonce i nadpřirozené bytosti- tří Bílé paní. Dopoledne jsme v lese hledali dvojice obrázků, abychom procvičili postřeh a rychlost, odpoledne máme v plánu vyzdobit bojové štíty a zkrášlit své hábity, aby působily už na dálku u nepřítele respekt.

Čekáme na zprávy, jak vše zvládáte doma bez naší přítomosti, ale věřte nám, král nás potřebuje zde.

Držte nám palce, abychom naše království uhájili!

 

 

 Pondělí a Úterý v mechu

Celé pondělí jsme se věnovali zkrášlování rytířské zbroje. Většina z nás barvila štíty a zdobila je znaky svých rodů. Nutno říci, že na pravidla heraldiky jsme moc nedbali a malí rytíři měli volnou ruku ve výběru motivů i zpracování. Často tudíž nejde úplně jednoduše rozeznat, jaký znak náš štít zdobí, ale všichni si své štíty chrání jako oko v hlavě a někteří si je pro jistotu berou i do spacáku. Také se už proháníme v tričkách, která jsem si obatikovali.

Velký úspěch zaznamenala hra, ve které jsme nevyhrávali ro změnu sladkosti, ale ingredience na těsto, ze kterého jsme si poté na ohni upekli hady (v severních královstvích nazývané trdelníky).

Počasí je úžasné, hry prokládáme návštěvami penzionového bazénu.

 

 

Středa v kapradí

 

Středa byla neuvěřitelně napínavá. Dopoledne jsme se rychle vykoupali, některé rodiny podnikly exkurzi do sousedních sídel spřátelených rodů ( zámek Častalovice, pevnost Dobrošov, Babiččino údolí...) a odpoledne nás čekala neuvěřitelná pouť. Na tu jsme se ještě stačili posilnit při narozeninové svačině - Verunce Chvoštíkové bylo 5! S bříšky plnými čokoládového a jahodového dortíku jsme se v klidu vydali do lesa, pro jistotu ale vyzbrojeni. Tajemným lesem vedla temná pěšinka lemovaná fáborky, které nás vedly. Čas od času jsme za gumové medvídky plnili různé úkoly, házeli šiškami na cíl či prověřili svou znalost přírody.

Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme našli tajnou zprávu se zlou novinou a na cestě se objevil Král Vavroslav s katem a posledním přeživším panošem. Ihned jsme věděli, že je zle. Náš milovaný hrad Vávrburg (chaloupka) napadli Černí rytíři (slámoví panáci) a teď nám nezbývalo nic jiného, než vzít jejich šiky útokem. Díky tomu, že boj zblízka jsme pečlivě trénovali během předchozích dní, rozprášili jsme Černé rytíře a hlava nehlava bránili krále. Po vysilující bitvě, kdy praskaly meče, jsme se nadšeně zúčastnili popravy panoše, který zradil Vavroslava.Odteď už snad bude mít kat na dlouhou dobu dovolenou, všichni totiž krále ctíme.

Noc byla dobrodružná pro starší rytíře, kteří se vybavili čelovkami a zásobami pití a strávili noc společně v hangáru. Z původních 12 nocležníků zůstalo 6 statečných, odpadlíci se postupně odebírali dobrovolně do bezpečí vlastních stanů a k ochraně rodičů.

Těšíme se na zítřejší koupání a odpolední práci s hlínou - budeme vyrábět středověké mince.

 

 

Čtvrtek v mechu a kapradí

Dnešní den byl jako malovaný, naše středověké městečko Vavroslavovo čile žilo. Dopoledne díky skvostnému počasí přálo výletům o okolí, koupání v Dobrušce či penzionovém bazénu a vyhýbání se úmornému vedru ve stínu táborových stromů. Oběd (exkluzivní ragú) byl posunut a o něm jsme se již pustili do práce s hlínou - ryze středověké činnosti. Vyalovat budeme v ohni a z naší mini-dílny vzešlo mnoho krásných autorských sošek a reliéfů a hlavně pak první sada originálních chaloupkovských mincí - Vávrburgské platidlo. Razidla vyrobil sám kat Pája a mincí máme dostatek, takže hned po výpalu v ohni půjdou do oběhu (po nás přijedou starší rytíři na tábor Beznudy Napříč Středověkem, kteří jebudou používat v celotáborové hře.)

Večerní HIP HAP HOP, kdy jsme se rozdělili do týmu Hrušek, Jablek, Švestek a Banánů byl napínavý, už i proto, že s námi soutěžili i dospělí.

V královské kuchyni se před večeří stalo neštěstí - krupicová kaše zkysla a mistr kuchař Vítek se bojí, že mu král Vavroslav odebere Řád zlaté vařečky a proto nám na zítra slíbil kynuté ovocné knedlíky, mňam!

 

 

 

Pátek v mechu a kapradí

Nejdůležitější den našeho týdenního středověkého pobytu konečně nastal. Dopoledne jsme se utkali ve středověké olympiádě, poměřili jsme se v klasických rytířských dovednostech (opičí dráha, střelba prakem, kroket, šipky, trefa míčkem do lavoru atd.).

Kuchař Vítek nejenže o Řád vařečky nepřišel, ale dokonce získal další za luxusní knedlíky, které v polní kuchyni uvařil. Hned po obědě jsme se věnovali novověké kratochvíli - focení a poté jsme se vydali přes pole, louky a lesy po stopách Černých rytířů, kteří se zalekli našeho jednotného působení na Vávrburgu a , jak nám Vavroslv slavnostně sdělil, zmizeli z našeho kraje!! Oslava byla velkolepá a k naší radosti nám Vavroslav přichystal z hradní kasy hostinu (sladkosti) a poskytl i věcné středověké dary (puzzle, placka s logem BezNudy a mnoho dlaších).

Letošní Mech a Kapradí je u konce. Děkujeme rodičům za vytvoření skvělého týmu, pomoc v kuchyni a při programu, chválíme děti za překonávaní sebe sama a za celé Bez Nudy slavnostně oznamujeme, že pro velký zájem budou příští rok běhy Mechu a Kapradí dva a pro každého zájemce bude na Chaloupce u Černého lesa místo.